Dobro jutro, tak jsem na kostelík Svatèho Ivana na hřbitov nad Baškou přece jenom došla. V sobotu ráno, hanba by mě fackovala, kdybych to neudělala. Patří to přece k mým každoročním rituálům a ty se mají dodržovat.

Eva si po ránu dělala z toho, co jí zbylo v lednici lečo, opět jí nalehlo, což u ní není nic neobvyklého, ale myla si to sama a měla jsem na ní u kostela počkat.

Docela jsem se už domů těšila. Občas už mi něco vadilo... Třeba když jsem si v parfumerii včera večer koupila malou lahvičku Černého opia a Eva mi k tomu řekla, že to ona, skromná fialinka voní pouze Rexonou, co jí nikdy nezradí. No já taky vím, že je to síla, ale připomělo mi to dobu v devadesátkách, kdy jsem měla malinkou lahvičku čehosi podobného od Yves Saint Laurenta a jmenovalo se to stejně. Nebo jsem taky měla od kamarádky Ireny něco z Polska a to se jmenovalo nějak jako jed, snad curare? A jedna kapka vystačila na celý den. No bylo to trochu provokativní, to jo, ale tehdy jsme v práci v PZO všechny mladé holky výrazně voněly, nosily černé síťované punčocháče a úzké sukně s rozparkem, jinak by člověk snad vůbec nemohl nastoupit do tramvaje. Nejenom kvůli výšce schodů, prostě jinak mladé holky do kanceláře tehdy nechodily. No jo, to už se nevrátí...

Po návštěvě u hrobu pana Geistlicha a slečny doktorice (zakladatele "turismu v Baške" a lékařky "čechoslovački") jsme odešly strávit svůj poslední den dovolené na pláž. Pochopitelně že na tu naší, Jablanovu.

Pojedla jsem svůj poslední letošní "burek sa mesom" , vykoupala se a pak si radši odešla sednout pod borovice. Stejně je to divný, my sem jezdíme v září proto, aby nebylo takové horko a ono si celý týden klidně je. To ať s tím jdou do háje. Kdyby bylo bývalo některý den aspoň o trochu chladněji, mohly jsme si dát výlet přes Plato Mjesaca až na Lokvu Divišku. Když jsem tam byla posledně, třikrát jsem pěkně zmokla a když po dešti vyšlo zase slunce, byl nádherně vidět "koloběh vody". Voda se odpařovala a vodní pára stoupala zpátky odkud přišla. Bylo to skutečně jako učebnicová ukázka. 

Ovšem moje největší letošní dovolenkové zklamání nepřišlo od slunečného jadranského počasí, ale od O2. Hned druhý den mi totiž přestala fungovat powerbanka, kterou jsem si u nich před dovolenou, právě proto, že jsem si chtěla na pláži psát a jak říká dědeček "čumět do mobilu" celý den, za poměrně dost velkou částku pořídila. Měla prý fungovat bezdrátově, takže na ní stačilo mobil pouze přiložit a nabíjení prý automaticky začne. No nezačalo, ale jelikož jsem neměla před dovolenou po tomhle zjištění už moc času to řešit, spokojila jsem se tím, že nabíjení mobilu probíhalo přes kabel. Ale to asi byla chyba a mělo mi být jasné, že takhle to v pořádku není. Takže když jsem si druhý den na dovolené večer zapnula nabíjení powerbanky, poslední co jsem na ní potom ráno uviděla bylo, že je nabitá na 58%. To se mi úplně nelíbilo, ale zkusila jsem jí tedy připojit k mobilu, jestli se z ní aspoň něco z těch 58% kapacity přemístí do mobilu. Na to madam zhasla a víc se mnou nekomunikuje... 

A aby to nebylo všechno, poslední den dovolené mi na pláži přišlo od milého O2 oznámeni:

"Dobry den, na cisle 723...... jste vycerpali svuj objem dat a nejste pripojeni k internetu. Protože je to v tomto obdobi vic nez 3x, znovu jsme objem dat pro jistotu neobnovili. Připojte se znovu za vyhodnou cenu. Vyberte si po kliknuti na http://mo2.cz/obnovdata Vase o2"

A prosím vás, jak se mám připojit, když jste mi data neobnovili a tím pádem nemám připojení k internetu? Jsem blbá já, nebo kdo?

Z pláže jsem odešla brzo, asi v půl třetí. Bylo tam neskutečné horko a já měla dojem, že mě to už vůbec nebaví a netěší. Přece si kvůli tomu příšernému vedru nezkazím celý dojem z báječné dovolené. Eva tam ležela jak vysušená treska a povídala, že ona tam ještě vydrží. No jak chce, měla jsem chuť jí říct na rozloučenou: "Když musíš, tak musíš. Tak si tu třeba uschni." ale to by ode mě nebylo moc hezké. Takže jsem z toho řekla jenom tu první polovinu a dodala, že já už teda jdu. Tvářila se divně, ale mě už to tam v tom nesnesitelném horku připadalo jako masochismus a já teda masochista nejsem. Já se týrat někde, kde mi to nedělá dobře, v žádném případě nebudu. 

Zpátky jsem šla pomalu, v kempu jsem se trochu opláchla a namalovala a potom jsem se pomalu a pokud možno ve stínu přemístila do Bašky. Chtěla jsem u té krásné paní v parfumerii koupit ještě něco úžasného, jako pro mladou, sportovní dámu, ale paní měla přestávku do 16.30. Pochopitelně, přes to největší vedro je nejlepší zavřít. A tak jsem si došla nechat předělat kérky, slečna se smála, pozůstatky draků mi umyla a nalepila a nastříkala mi nové. Když jsem platila, řekla, že toho malého dráčka na noze mám grátis, tak jsem platila jen toho velkého. Dobrý, ne? A jelikož bylo ještě hodně brzo, došla jsem až ke Gordaně a musela jsem si v recepci u Tibora půjčit klíč, protože Jarka tam ještě nebyla. Nabila jsem si trochu mobil, opláchla se a pak zase zamkla, vrátila Tiborovi náhradní klíč a šla se podívat znovu do té parfumérky. Paní byla moc milá a když jsem jí poprosila o pomoc s tím, že bych chtěla něco svěžího pro mladou sportovkyni, udělala mi tři vzorečky, voněly úplně úžasně a já, abych nemusela nic moc řešit, jsem si vzala malou lahvičku od každého. Takže mimo toho svého černého opia mám ještě tři vůně z kategorie "Alternative woman". Jedna se jmenuje "L 12.12" ( Pretty Lady Flower od Lacoste), druhá "Manifesto L' Elixir" (To je Yves Saint Lauren) a třetí "Bamboo" (od Gucci).  Jasný, že original bych si v žádném případě dovolit nemohla, ale než dát v "Saloonu" 6 euro za rybí nebo rajskou polívku, to si radši koupím parfém. Ta naše "skromná fialinka" by to teda neudělala, ale já klidně jo.

Dneska mi taky Eva řekla, že už chápe, co mi na ní vadí. Mluví hrozně nahlas, asi se u toho moře neslyší a já jí pořád říkám, aby neřvala, že slyším dobře. A ona mi na to vždycky odpoví, že tišeji mluvit neumí... To ať se na mě nezlobí, ale vážně mi vadí, že musí hulákat na celou pláž, třeba abych jí půjčila pinzetu a pak, když už všechny zaujalo, k čemu jí asi potřebuje, tak se na ní, jak si škube něco na bradě, všichni se zájmem podívají. Má pravdu, myslím si, že je hrozně hlučná, já to nemám ráda, obzvlášť když vím, že kolem jsou Češi a Slováci a nechci na sebe upozorňovat. Ono stačí, že jsme tam dvě staré nahaté báby, proč ještě na sebe upozorňovat nějakýma řečma.

V obchůdku na hlavní pláži jsem pak ještě koupila dvě trička. Původně jsem brala jenom jedno, ale když jsem platila a paní prodavačka mi řekla, že na všechno je 50% sleva , tak jsem Petrovi "do montérek" vzala ještě jedno. A nebo si je klidně nechám já. To by taky šlo, já mám velký trika ráda.

Doma mi Eva na moje nákupy řekla, co prý budu s tolika parfémama dělat a já jí na to odpověděla, že to není její starost a že si s tím určitě nějak poradím. To jí pobavilo tak, že řekla, že si to musí zapamatovat, aby to mohla povědět doma manželovi.