Tento poměrně jednoduchý fotoaparát, na svitkový 120mm 6x6 film, byl vyráběn v Německu, cca v letech 1962-1963.

 K výměně filmu se dosteneme, po otočení "motýlkového" uzávěru ve spodní části aparátu. V kovovém motýlku, je zároveň uprostřed v ose závit pro šroub stativu. Záda jsou odsouvací a odendavací, červená čočka, která ukazuje číslo snímku, přímo na papíru na filmu, je plastová. Záda samotná jsou celokovová, tělo aprátu je plast a častečně kov. Pro snažší manipilaci s filmovými cívkami, se dají spodní části jejich držáků odklopit. Díky velkému podílu plastu v konstrukci, je aparát dost lehký.

 Nahoře na aprátu jsou vlevo jednoduché kovové sáňky na extrení blesk, vpravo přetáčecí knoflík filmu. Přetočením filmu se zároveň uvolní spoušť uzávěrky.

 Objektiv je poměrně jednoduchý, Biloskop f:8. Předostření je klasika, detail, skupinka a krajinka, nic víc. Táhlem vpravo dole si zvolíme clonu 16, nebo 8. Rychlost uzávěrky se volí mechanickým posuvníkem nahoře, 100, 50 + blesk a B. Vlevo od tohto voliče je zásuvka na kabel externího blesku. Nad objektivem, je mechnický indikátor natažení/uvolnění uzávěrky, pro možnost stisknutí spouště je tento indikátor bílý, jinak červený.

 Hledáček je čtvercový a asi jako u všech podobných přístrojů na 120mm 6x6 film, je v něm mj. vidět i část objektivu. Mám dojem, že ten můj je mírně rozostřený, oproti jiným fotopřístrojům.
 

 Můj sbírkový exemplář Bilora Bella 66, ležel kdesi v pouzdře, hoooodně dlouho. Pokud si ho někdo v průběhu desetiletí alespoň prohlédl, neprotočil kolečko pro přetáčení filmu, necvakl s uzávěrkou a tím ta uzávěrka zřejmě dost zatuhla. Zpočátku se mnou uzávěrka nechtěla komunikovat, ale na stovce už pracuje, u padesátky je to zatím takové - na občas. Někdy klapne, jindy se jen otevře. Na B se otevře a někdy se, po uvolnění tlačítka spouště, zapomene vrátit. Asi by už aspoň na té stovce šlo i fotit, ale závěrka aparátu by ještě chtěla trochu péče.