Ráno po flámu
6. 9. 2017
Jedna z věcí, na které se nedá zapomenout, i když doba probdělých nocí už dávno pominula, je ráno po flámu. Je to ráno, o kterém nevíte, kdy přesně začíná. Je to ráno, kdy protrahovaným pitím alkoholických nápojů plynule přejdete od večeře ke snídani, kdy místo oblíbené kávy servírujete sklenku sektu. Kdy sršíte vtipem (alespoň si to myslíte), kdy vaše filozofické myšlenky jsou tak objevné, že by se za ně nemuseli stydět ani na prestižních univerzitách (i to si myslíte), a kdy vyřešíte tolik partnerských kolizí, že manželské poradny budou bez práce (to je naprosto jisté). Svět se zdá krásný jako ze hřbetu koně a vy chcete tento okamžik stále prodlužovat. Bohužel ale není s kým. Členové vaší společnosti postupně odpadají, odcházejí nebo se ukládají ke spánku. Je to těžké pochopit, když podle vás je zábava v plném proudu. Každý má ale své biorytmy nastavené jinak.
Možná je to dar, možná dar danajský. S přibývající hladinou alkoholu mi totiž přibývá i energie (fyzikálně je to v pořádku). Energie tance a zpěvu je celkem pochopitelná, ale mně k ránu přibývá i energie uklízecí. Když už všichni vtipálci a filozofové spí nebo se rozešli ke svým domovům, já začínám gruntovat. Nejdřív uklízím a umývám hory skleniček a talířů, utírám prach, stírám podlahy a odnáším prázdné sklo společně s plasty do kontejnerů. Cestou důstojně zdravím občany, kteří noc neprobděli a někam to ráno spěchají. Zásadně s nimi nezapřádám konverzace a nevysílám přívětivé úsměvy,byly by totiž přiblblé. Pokouším se probuzené vesnici co nejvíce nenápadně vyhnout a pokračovat ve „vánočním“ úklidu. Dávám čisté ubrusy a zbytky shromažďuji pro hospodářská zvířata. Tak uklizeno nebylo ani před zahájením bakchanálií. I čerstvé květy natrhám a s japonskou přesností je naaranžuji do vázy.
Pak si chvíli sednu, doleji si sklenku, pokochám se a nechám pracovat své pozitivní myšlení. Jsem totiž jednička. Krásná, vtipná, pracovitá, úspěšná. Je to opravdu krásné ráno. (Až se k poledni probudím, budu zase jen obyčejná nemožná ženská s kocovinou, která nebude vědět, kdo jí tak hezky uklidil byt.)
Mám totiž ráda rána v jakékoliv podobě.
(protrahovaný - vleklý, trvající déle než obvykle)