Stáří aneb...
Když se čas naplnil…
Práce v knihovně byla nejen práce, byla celoživotní koníček. Že mě práce bavila, a baví stále (i když v současnosti už jen v místní knihovně) o tom není pochyb, o veselé zážitky nouze nebyla, ostatně o některých jsem již psala. Ale dnes chci vzpomenout na pracovní den poslední. Všechno jednou končí…
Poslední pracování!
Poslední pracovní den. Začal vlastně už začátkem prosince zakoupením posledního měsíčního úschovného lístku na kolo. Kolo, důležitá každodenní součást dojíždění do zaměstnání. Každé ráno 3 kilometry na nádraží a večer zpátky za každého počasí v zimě na jaře, v létě na podzim, v dešti, ve sněhu, při náledí, prostě dopravní prostředek, bez kterého by ranní i zpáteční cesta pěšky byla ještě o ¾ hodiny delší. Ovšem i když je dlužno říci, že podzim a zima toho roku byla k dojíždějícím abnormálně přívětivá, přesto mě poslední odhrabování sněhu okolo knihovny neminulo.
A postupně všechny činnosti související s prací v knihovně. Čas neúprosně ukrajoval den za dnem, až najednou byl konec měsíce. Poslední natočení budíka, poslední vstávání, poslední cesta na kole, vlakem a pěšky do knihovny. Hlavou se mi honily myšlenky ani ne tak o tom, že jedu naposledy, ale o tom zda stihnu udělat všechny potřebné práce, neboť mu předcházel den půjčovní, který opravdu nebyl abnormálně klidný. Poslední pracovní den v knihovně uběhl až nečekaně rychle. A kdy skončil? V pátek 30. prosince.
Poslední půjčování!
Můj poslední půjčovní den v knihovně připadl na čtvrtek mezi vánočními a novoročními svátky. Jaký byl? Jak pro koho. Pro knihovnici hektický se smutným podtónem, pro čtenáře normální půjčovní den. Počasí příliš nepřálo, přesto přišlo 71 návštěvníků, kteří si vypůjčili 302 knih. Den ubíhal rychle a tak byl jen čas popřát si navzájem všechno nejlepší do nového roku a hezké knihy. Poslední knihy jsou vráceny i půjčeny, poslední čtenář odchází…
Končil den, který měl zvláštní atmosféru, provázel ho smutek, ale i radost protože čtenáři byli, jsou i budou a zájem o knihy mít nepřestanou.
Poslední pohled na knihy srovnané v regálech, poslední otočení klíčem…a…zbývají...jen vzpomínky!
Končil den, který měl zvláštní atmosféru, provázel ho smutek, ale i radost protože čtenáři byli, jsou i budou a zájem o knihy mít nepřestanou.
Poslední pohled na knihy srovnané v regálech, poslední otočení klíčem…a…zbývají...jen vzpomínky!
foto:DAKO
Přeji všem krásná setkávání s knihou.