Básník za sluncem hledí
světlo loupí popelavá mlha,
ve větru listy zavíří,
do prstů kouše zlehka
zima.

Ještě se ohlédne,
naposledy se usměje
do dveří podzimu
a do mlhy zamíří
slunce.

Básník za sluncem hledí
na konci cest semkne rty,
neřekne už nic,
smutno
jen hejno studených
kapek.

Básník se sklání, neumírá,
jen světlo mlčky
hledá!