Princip začarovaného kruhu
Myšlenky spustí emoce a ty vyvolají tělesné reakce a vše dohromady ovlivní naše chování, a protože si většinou podobná situace vykládáme stejným způsobem, pohybujeme se v kruhu. Okolí na nás reaguje stále stejně, čímž nás dokonale utvrzuje, že máme vlastně pravdu. Pokud ještě navíc očekáváme, že se k nám druzí začnou chovat jinak, tak to nefunguje. Nelze dělat věci stejným způsobem znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.

Katastrofický scénář
Bojíme se věcí, které se nikdy nestanou. Na co nejčasněji myslíme, když vás něco trápí nebo stresuje? Většinou se vám v hlavě honí ty nejhorší scénáře. Kolik se z nich naplní?

Strach z odmítnutí nebo neúspěchu
Někdy také nezkusíte to, co by vás lákalo, kvůli větším obavám. Neuděláte, co byste chtěli. Například mladý muž má strach oslovovat ženy, se kterými by rád navázal kontakt, bojí se odmítnutí, takže je raději neoslovuje.  Někdo se zase bojí jít na pracovní pohovor – má strach, že neuspěje. Pokud strach z odmítnutí nebo z neúspěchu překonáte, často situace dopadne lépe, než jste si ji představovali. A když se to nestane, vždy se můžete pochválit za to, že jste to zkusili a získali další zkušenost.

Černobílé vidění
Naučte se vnímat realitu se všemi jejími odstíny. Přinese vám to větší klid. Svět není černobílý. Snažte se vnímat všechny krásné odstíny šedi.

 „Musy a mělbych“
Pokud děláme s pocitem, že musíme nebo bychom měli, často také vnímáme tíhu a nemožnost jiné volby. Otázkou je, zda opravdu musíme danou činnost dělat. Musím vysát? Nemusím, ale mám rád čisto, tak chci! Rozdíl mezi chci, musím a měl bych je v energii, kterou přinášejí. Pokud dělám něco, co ne. chci je to moje volba.

Můžeš za to ty!
Příklad. Jana si neustále stěžuje na manžela: Minulý týden jsi opět pro změnu zapomněl vyzvednout dceru ze školy“. Janin myšlenkový vzorec vypadá takto: „On je nezodpovědný a já chudák si všechno odskáču. Jsem bezmocná, za to, jak se cítím mohou ti druzí“. Pokud chce Katka v tomto vzorci pokračovat, nic se nezmění a situace se bude stále opakovat. Pokud se například nedokáže podívat z jiného úhlu a bude hledat odpovědi na otázky: „Co jsem mohla udělat, aby nezapomněl? Mohla jsem mu to ráno připomenout? Co mohu udělat příště, aby se to neopakovalo“? Tak je potom možné, že se bludný kruh přeruší.

Vztahovačnost a domněnky
Neberte si věci osobně a své domněnky si ověřujte. Jednoduše se to říká, ale hůř provádí. Jakmile s vámi začnou cloumat emoce, například vztek, uražená ješitnost, lítost, ale také přílišné nadšení, dejte jim čas, ať se zklidní a odplynou. Získáte tím odstup a můžete svou domněnku přehodnotit, případně ověřit. Pokud opustíme pozici, že jsme střed vesmíru a přijmeme, že se o tento bod dělíme spolu s ostatními lidmi, uleví se nám.

Závislost na názoru druhých
Názory druhých jsou názory druhých. Máme právo si vybírat a nenechat se nimi negativně ovlivňovat. Samozřejmě z názorů, kterých si vážíme můžeme čerpat zpětnou vazbu.

Srovnávání se
„Mám lepší auto než kolega? Jsem štíhlejší než kolegyně“? Podobné myšlenky vyvolávají stres, averzi vůči tomu druhému, závist, pocit méněcennosti nebo pýchy. Vždy bude pravděpodobně někdo, kdo bude v něm lepší než my a bude mít o něco více. Pokud se budete srovnávat, máte doživotní zdroj trápení. Můžete se však rozhodnout vnímat své úspěchy, sledovat vlastní cestu a druhé přijímat takové, jací jsou. Nechte se ostatními inspirovat. Navíc si uvědomte, že vidíte jen střípek z jejich života: „No jo majitel firmy ten se má“. Už ale nevidíte probdělé noci ze stresu, rozvod a žaludeční vředy.

Očekávání
Mám takový zvyk, že vždy odpovídám na e-maily do 24 hodin, takže ostatní to musí přece dělat jako já! Jak jinak. Žádné z mých očekávání se nenaplnilo. Očekáváním si škodíme. Je fajn vědět co potřebujeme a co je pro nás důležité. Stejně tak je důležité tyto své potřeby a představy sdělovat a neočekávat, že je někdo odhalí sám. Přijměte fakt, že druzí se nechovají podle našich představ. Mají na to právo!

Perfekcionismus
Usilujete o dokonalost, která neexistuje? Paretovo pravidlo nám říká, že 20 % úsilí přináší nám 80 % výsledků. Ve zbývajícím čase můžete často dělat něco jiného a užitečnějšího.

 Za všechno může minulost
Pokud k vám vaše minulost nebyla úplně přívětivá nebo jste udělali nějaké špatné rozhodnutí, může se stát, že se k ní stále vracíte a brzdí vás to v současném životě. Minulost nezměníte. Hledejte možnosti, jak žít, abyste byli spokojeni.

 Zobecňování
Přirozeně máme tendenci z našich zkušeností se učit. Pozor ale na zobecňování, které nám nepomáhá. Vnímejte situace v jednotlivostech. Všímejte si slov nikdo, nikdy, všichni, všechno, vždy, nic. Jsou věty s těmito slovy pravdivé? Například neuspěji u příjímacího pohovoru a hned mě napadne: „Já si práci nikdy nenajdu“! To je přece hloupost.