Na tento pro mne dříve neznámý fenomén přišla má žena na návštěvě mé matky. Pokud má má maminka (83) narozeniny, jsou svátky nebo my její děti také slavíme, tak každý sebou něco vezmeme, aby nemusela nic chystat, vypadá to jako když jste na rautu a sejdeme se u ní. Máma špatně slyší, ale dobře nás vnímá. Manželka si všimla, jak spokojeně nás všechny sleduje, zrakem objímá a zorničky má rozšířené a z jejích očí se line zvláštní spokojená zář či světlo. Já bych to pojmenoval jako „mateřský jas“. Tento stav jsem pozoroval i u ženy když jsme trávili Štědrý den spolu s našimi potomky. Myslím si, že je to obecný jev u každé matky, pokud není patologická. My vás máme maminky za to rádi, za vaši stálou lásku a starost, kterou o nás máte a je nám známo, že to bude trvat až její do smrti.