Včera cestou do posilovny jsem potkal evangelického faráře. Byli jsme spolu na mém posledním vojenském cvičení v roce 1996 v Mariánských Lázních. Spali jsme dokonce spolu na pokoji ve vojenském hotelu pro důstojníky a praporčíky. On praporčík, já nadporučík. Přes den jsme na střelnici stříleli z pistole, samopalu, kulometu a vrhali ostré granáty. Jezdili jsme v tanku a dívali se na město z vrtulníku. Také se nás snažili naučit bojové umění. Večer jsme tancovali v lázních. V uniformách, aby si ženy ještě za kapitalismu užili vojáky. Je zajímavé, že jsme to v absolvovali s Američany. Musel jsem se smát, jak se doba mění. Před několika desítkami let jsem na sovětské raketové základně v Kazachstánu zaměřoval rakety, které vybuchovaly v 300 km vzdálených solných jezerech. Také na Bajkonuru jsem byl, ale Gagarina jsem nepotkal. Zato divoké dvojhrbé velbloudy, které se pouští proháněli a krmili se modrozelenou trávu zvanou kavyl.  V blízkém Iránu tehdy byli američtí vojáci, takže kvůli utajení jsme neměli radiostanice, ale byli jsme spojeni zelenými kabely, které nám někdy ony zvířata konzumovali a byli potom bez spojení... Z Iránu je muslimové vyhnali a tak jezdí k nám na výlety, zatímco Rusům jsme to zatrhli. Povídám pastorovi (47) : "Máš bříško, sportuj nebo budeš mít vysoký tlak"! Odpovídá: "Ten už mám". Co z toho pro nás chlapy vyplývá? Drž si váhu a sportuj. Hýbej se! Bohužel většině mužům ve zralém věku je to jedno. Jenže to slovo platí jen pro ně....