Se zájmem sleduji pořad „Pošta pro tebe“ na ČT 1. Zajímají mě někdy až hrůzostrašné osudy lidí a hlavně, jak negativně ovlivnilo jejich život dětství. Mé dospívání nebylo rájem, ale ne také peklem, které mnohdy účastníci tohoto pořadu prožili, přesto chtěli vidět svou maminku, která je opustila nebo otce, který se nepěkně zachoval. Většina jim to chtěla odpustit. Tentokrát mě zaujal příběh z jiného světa. Světa tolerance, světa úcty, lásky a pochopení. Jeden akční pán, který s manželkou loni oslavili spolu diamantovou svatbu (60 let společného života) dostal nápad, že by do uvedeného pořadu pozval další páry, které tuto událost loni také prožili. Přihlásilo se jich víc, ale asi ze zdravotních důvodů se dostavil jen jeden. To stačí, aby ukázali na svém příkladu, že i v dnešním století singlů, netolerance a mnohdy sobeckosti to jde spolu vedle sebe žít, vzájemně se obohacovat, a hlavně naplněně a smysluplně společně své životy prožívat. Co je spolu spojuje? Mimo toho, co jsem již napsal, je to hlavně jejich bezpečný vztah. Co se pod tím slovem skrývá? Každý přijímá toho druhého, jaký je, proto se nemusí jeden druhého bát!! Kde je bezpečný vztah, tam se nemusí bát změny a ta je kořením spolužití. Je třeba tomu druhému naslouchat, vnímat jeho potřeby, potom odpadá mezi nimi soutěživost a tlak na výkon. Otevírá se prostor být každý sám sebou a s ním pocit životního naplnění a vnitřního klidu.