Myslím si, že dnešní období informačních technologií je doba ledová.  Používáním těchto prostředků ke komunikaci se vytrácí teplo vzájemné interakce (působení). Je to neosobní a odtažité. Lidé se více seznamují one-line než z očí do očí. Lhát je také z mobilu či displeje snadnější než v tváří v tvář. Můžeš druhému náklonnost vyjádřit smajlíkem, ale nemůžeš ho obejmout, vnímat jeho vůni a dech. Co takový dopis? Ten je ohrožený jako živočišný druh, který je na vymření. Přitom je to velmi intimní záležitost. Je zalepený jeho/jejími slinami. Člověk je z něj „cítit“.  SMS nebo mail mi připadá jako bývala sovětská voňavka z Moskvy, ale dopis, dopis je pro mě parfém z Paříže. Milenci na lavičce svírají v rukou mobily, místo toho, aby se laskali. Zašeptání do ouška: "mám tě rád" je jiná síla než bliknutí na obrazovce: "miluji tě". Dívat se do očí je víc než na fotografii. Dotek prstů je cítit, ale pohyb myší na počítači nikoliv. Dříve nebyla chladná doba, protože lidé nasávali teplo druhých. Dlouhodobé vztahy se nenosí. Kdo toho nastřádá víc, tak má větší hodnotu. Je méně galantnosti, více hrubosti. Arogance je považována za důkaz síly a osobitosti. Asi jsem staromódní.