Nejsem psycholog i když státnice z psychologie mám, mnohdy stačí selský rozum, zkušenosti starších lidí, ale především život je ten hlavní učitel. Člověk se mnohdy musí dostat až na dno a jako v bazénu se pak odrazit. Proč pijeme alkohol, protože má účinek jako antidepresiva, navazuje dobrou náladu. Jdeme balit ženy, dáme si pár panáků a už jsme v laufu, mistři světa a naše sebevědomí se zdvojnásobí. „Každá kráska je naše“. Ano, funguje to a rychle. Jenže je dokázáno, že to trvá asi 90 minut. Potom z toho je ještě horší deprese než před požitím, o ránech ani nemluvím. To platí o drogách a dalších lécích, které nám zvyšují aktivitu a lépe se i prosadíme, ale na jak dlouho? Kolik žen po nevydařeném vztahu sáhne doma tajně ke skleničce, aby se s tím smířily? Co, ale pomůže? Především změna a také zapracovat na sobě. Někdo mě nechce? Tak asi nebude ten pravý. Musím hledat jinde. Nelíbí se mi má nadváha? Tak musím zhubnout. Nevzali mě po pracovním pohovoru na vysněnou práci kvůli slabé angličtině? Tak ji piluji, abych byl lepší. Nikdo není dokonalý, takže není důvod se kvůli tomu trápit a brát prášky na uklidnění. Mám vysoký tlak, kouřím a nehýbu se? Dobře, ale musím počítat s tím, že mám naděláno na zdravotní problémy. Alkohol, drogy a další závislosti nikomu dlouhodobě nepomůžou ani s náladou.