Objímám svět, protože ho mám rád. Proto jsem se narodil. Osud se za mě asi pomodlil. Miluji lidi. Nemusím neřády, co ho zaneřádí. Ale i ti mají právo žít. Možná by svět byl bez nich šedivý jako myš. Jsem součástí naší planety. Do vesmíru mé ambice nesahají. Chtěl bych být více pokorný, nikoliv vzdorný. Mé pozitivní myšlení hladí a laská. Může někoho i ve smutných chvílích vískat. Chtěl bych vás pro dobro získat. Mýma nebeskýma očima vás dlouho pozoruji a o vás uvažuji. Mám vás rád. Potřebuji vás. Jako kyslík, vodu a lásku. Možná bych chtěl do vás vdechnout svou něhu. Bříšky svých prstů vám předat mou energii. Určitě tam nějaká pro vás ještě zbyla. Roztahuji křídla: „Pojďte ke mně. Obejmu vás. Mám tu pro vás místo. Sdělte mi, co vás trápí. Vyplačte u mě svůj smutek. Odhoďte svůj splín a sedněte si pomyslně na můj klín. Zklidním vás. Nastartuji. Pomůžu, a s vámi zlé duchy přemůžu“.