Včera jsem dočetl knihu od Ireny Obermannové: „Tajná kniha“. Také jsem se podíval na recenze. Žádná pochvala, pouze kritika. Každý má svůj vkus, to chápu, ale přece když mě něco nudí, jak to tam někdo napsal, tak může nepřečtenou knihu vrátit do knihovny, vypnout ovladačem televizi nebo schovat počítač. Prý si chtěla senzací vydělat. Kdo si, ale nechce vydělat? Já jsem ji například přečetl do konce, takže jsem se nenudil. Prý si stěžuje na svůj osud. Není sama. Proč by nemohla? Dcery popisuje jako krásné a chytré děvčata? Proč ne, já také bych nenapsal, že má dcera je škaredá a hloupá. Hlavně recenze píší lidé zapšklí z toho, že to sami nesvedou. Tak mlčky závidí.