Nebudu lhát, nechce se mi psát. V hlavě mám prázdno, múzy mě nelíbají. Bolest je odehnala. Také pohodu a dobrou náladu. Bojuji, nadávám, ale nikdy se nevzdávám. Jsem skoro měsíc po operaci a noha pořád bolí. Já se na ni ale nezlobím a slibuji, že to vydržím. Jsem již z Prahy doma a chodím ambulantně u nás na rehabilitace. Syn mě přivezl, v autě sklopil sedačky a já jsem v autě trůnil vleže. Tomáš říkal, že jsem polohovaný jako sebevražedný japonský voják, skrčený v torpédu. Jeli jsme 4 hodiny v kuse, ani jsme neměli přestávku, noha výjimečně nebolela. V nemocnici mě nechutnalo, tak jsem za 22 dní shodil 11 kg. Po pár dnech cvičení na oddělení mě začalo bolet lýtko. Poslali mě na ultrazvuk a výsledek? Následkem operace kolena se objevila nebezpečná sraženina krve, která může vést k embolii v plících. Na kterou zemřel v květnu můj kamarád. Injekce do břicha a trombóza se rozpustila. Jsou horké noci, necítím touhu, ale bolest. Všechny mé ženy, co se kolem mě motají, různého věku odjely k moři a místo mě dcera. Jsem šťastný, že mě mají rády. Tak jsem doma sám, čtu, cvičím a půjdu za kluky se podívat na hřiště, jak jim to tam beze mě jde.