MÁM RÁD HARMONII

Odmítám s někým bojovat a nechci být nejlepší. Boj tě zbaví energie, kterou potřebuješ na něco jiného. Přiznám se, že bojuji jen na hřišti, ano tam jsem lev, který nechce prohrávat, ale potom u piva s kamarády se uklidním a jsem příjemný. Svou agresivitu jsem nechal na kurtu. Je pravdou, že mám rád jistotu, proto jsem byl vrchním radou nikoliv manažerem, který se s lidmi navzájem žere. Někdy mě baví i blbiny. Učím jednu dívenku, která ve třetí třídě neumí číst, psát ani počítat. Třeba jsem ji v rámci výuky  nakreslil 3 dívky a jednu jsem škrtl, že odešla čurat. Žákyně se zasmála a správně spočítala 3 – 1 = 2. Přišla nová móda: integrované školy. Ano jsem pro, dítě může být na vozíku, ale s průměrnou inteligencí. Potom s pomocí asistenta se může integrovat. Jenže jestli je někdo mentálně retardovaný, s tím nic neuděláte jako s psychopatem. Ve škole zdržuje ostatní a učitelka stejně nezvládne se mu věnovat. Dříve byly zvláštní školy, kde bylo nastaveno pomalejší tempo. Děti tam zvládli úkoly a byly vzdělatelní. Pokračovali ve studiu v nějakém přiměřeném učebním oboru, kde byli úspěšní. Vrátím se na začátek. Učení pana Darwina jako Hitlera mě nenadchlo, život není jen vzájemný boj, i když se tomu mnohdy nevyhneme, ale především spolupráce, kooperace, dobré vzájemné vztahy. Proč? Protože bychom nepřežili. Navzájem bychom se vyhubili.