ZODPOVĚDNOST

Jako pedagog jsem vypozoroval, že jedna z nejdůležitějších vlastností, která člověku ovlivňuje život je zodpovědnost.  Za své činy, chování k sobě i k druhým a svůj přístup k životu jako celku. Velkou roli hraje rodina. Pocit zodpovědnosti lze začít učit od 3.roku dítěte. To znamená naučit ho hygienické návyky, stanovit denní režim, seznámit ho s obecnými pravidly chování, případně ukládat malé úkoly, které je nutné následně kontrolovat. Pokud rodina tuto funkci neplní má člověk zaděláno na problémy po celý život. V období školního vzdělávání je nutné kontrolovat plnění domácích úkolů a být dítěti nápomocným k jejich zvládnutí. Někdy také rodiče v důsledku svých ambicí tlačí dítě do činností, na nichž nemá vlohy a nebaví je. Jedním z důležitých faktorů při vývoji dítěte je vzor. Buď pozitivní či negativní. Setkal jsem se s tím, že otec se dopouštěl vůči matce dítěte násilí a ten si z toho vzal příklad a terorizoval své slabší spolužáky. Ten člověk, který v dětství či mládí přijme výše uvedenou zodpovědnost, má život snadnější, není z uložených úkolů nervosní, v kolektivu se rychleji adaptuje a snadněji dosahuje svých cílů, kterých by chtěl v životě dosáhnout.  Já například nesnáším, když někdo nedodrží, co slíbí. Raději druhému i sdělím nepříjemné skutečnosti, například, že se mi i nechce nebo, že na to nestačím. Když nemůžu nebo nechci, tak se předem omluvím, ale nevymlouvám se. Stejně na to ten druhý přijde. Je to cesta do pekel.