Přiznám se, že v mládí mi pojem maloměšťák nebyl znám i když marxismus-leninismus se mi to jako buržoazní úchylku snažil vysvětlit. Pochopil jsem to až jsem se stal dědečkem. Má snacha se o mé vnučky dvojčata vzorně stará a dobře je vychovává, jen se bojím, aby nepřevzaly jako vzor její snahu vyrovnat se kamarádkám a přijímat neadekvátní názory z okolí. Kamarádky mají psa, tak ho musí mít také, byli s námi na dovolené u moře, ale kamarádky měly hotel s bazénem. Příště ho chce mít také. Mě jde spíše o pohodu a aby se to holkám líbilo. Snacha pracuje v mateřské školce, děvčata se budou za pár let rozhodovat kam na střední školu. Učitelky v MŠ jí nakukaly, že je lépe jít na střední odbornou školu, něčím již jsou a na vysokou z ní také mohou jít. Já ji říkám: „Ty učitelky mají VŠ? Prý nemají. Tak jak to ví? Sám  jsem měl problémy, když jsem na vysokou šel ze střední odborné školy. Samozřejmě pokud někdo chce jít dál je nejlépe z Gymnázia, které vás na to nejlépe připraví. Mám spoustu známých, co se museli proto doučovat z matematiky, chemie, fyziky či biologie, aby prošli. Já na řeči nedám, používám svůj rozum a je mi jedno zda kamarádi nebo známí mají drahé auto, velkou vilu nebo jezdí na drahé dovolené. Celý život jsem dělal to, co jsem chtěl, pozlátko mě neuchvátilo, a to zůstane se mnou tak až do smrti.