Sluníčko se opírá do oken mé třídy a děti mi zpívají: „Beskyde, Beskyde“. Je to písnička z našeho kraje. Máme hudební výchovu, kterou neučím. Mám volno, ale děti si rád poslechnu. Beskydy to jsou dřevěné chaloupky rozseté po úbočích hor a nádherné rozhledy. Mám to stejně daleko do Beskyd i Jeseníků. Zhruba na obě strany 60 km. Beskydy mi připadají veselejší. Už zní další písnička: „Okolo Frýdku cestička“. Další písničky jsou již moderní. Před vánočními prázdninami mi děti zpívaly krásné koledy a včera v úborech Tří králů, Baltazara, Kašpara a Melichara. Kam se hrabou estrády v televizi. Následuje čeština. Bude to rvačka s měkkým i nebo tvrdým y. S tím mají dnes  problém i inženýři. Bez automatického opravy pravopisu v počítači neumí mnohdy napsat větu bez chyby. Je trapné, když ve vědomostní soutěži učitel matematiky a zeměpisu zatrhne nesprávně slovo: „s domu“. Určitě je inteligentní, ale vědomosti a znalosti se už nenosí. Bojím se, abychom se nedostali na úroveň Američanů, kdy někteří dokonce tvrdí, že Česká republika se nachází někde ve střední Asii.