Konkurence je především boj. O něco. O partnera, o pracovní místo, o postavení na společenském žebříčku a další výhody. Jedním z metod, jak si udržet v konkurenci své pracovní místo je žalování na druhé, to znamená poukazovat na chyby druhých a své zamlčet. Nebo pokusy zalíbit se nadřízeným. Já tomu říkám anální alibismus. Někdy šéf těmto tlakům podlehne. Je to špatně, protože se mu vymstí, ale každé lichocení a nadbíhání pohladí a člověk si potom myslí, že má vyšší cenu. Měl jsem zato, že my důchodci to již nemáme zapotřebí. Je to omyl. Vidím, jak u nás učitelky na penzi lezou do zadku ředitelce jen, aby si úvazek udržely. Vím peníze se k důchodu hodí, ale za takové ponižování? Já to mám jednoduché, učím děti problémové, ty nikdo nechce. Také jejich rodiče jsou agresivní, takže to není jednoduché. Já jsem zvyklý na konflikty a umím je řešit. Za cenu, abych se někomu podbízel, tak to ty peníze oželím a budu si užívat svobody a svých koníčků.