Po dlouhé době nasněžilo i na běžky. Je krásný sluneční den. Škoda. Do lyží se mohu dostat až letos na konci roku. Umělý kolenní kloub teprve zajíždím. Mám rád každé roční období. Každé má své. V zimě se rád projedu po vrstevnici na horách. Vlevo a vpravo smrčky s bílou čepicí, sluníčko mě vysušuje zpocená záda, nad sebou azur a nádherný výhled do údolí,kde se k sobě choulí dřevěné chaloupky, které „bafají“ z komínů a pára z mých úst mění skupenství. To jsou Beskydy.

V Jeseníkách mám oblíbenou trasu nad Rýmařovem. Autobusem do sedla Skřítek. Je to na trase z Ostravy do Šumperka. Vystoupíte a jste již ve výšce 900 metrů. Na Alfrédku ještě funíte 300 metrů do vrchu. Odměnou nám je vařící čaj s rumem ve zdejším bufetu. Pár metrů a jsme na Mravencovce. Potom korytem dolů. Já to raději sejdu, protože je to jako ledová bobová dráha. Jsem poučen, jeden ošklivý pád stačil. Dojedeme nad Karlov. Pod námi roztroušené domky. Sjedeme s obtížemi sjezdovku a dáme si dobrý oběd v některé restauraci, kterých je tu dost. Autobusem do Bruntálu a klimbáme únavou ve vlaku domů.

Do naší party sportovců přibyl urostlý padesátník, který mě láká na běžky. Musí počkat, ale nevím jestli s tou operovanou nohou budu jeho tempu stačit? Je to sportovní fanatik. Přítelkyně jela na dovolenou do Řecka a on, že za ní pojede z ČR na kole. Musel vyjet podstatně dřív, aby ji tam ještě chytl. Pracoval kdysi v Itálii, tak se tam za známými rozjel je na bicyklu navštívit.