Podle mě je jeden z klíčových otázek duševního zdraví je vyrovnat se s tím, že to nevyšlo podle našich představ. Jak přijmout neúspěch a jak dál? Je důležité přijmout odpovědnost za své chyby a vzít si z nich poučení. Sladit očekávání se svými možnostmi. Dávat si otázky? Když mám víc a víc, jsem potom spokojenější nebo mě více naplňuje to, že jsem oblíben, že mě má někdo rád, že se na mě někdo těší, že jsem vítán? Raduji se z toho, že jsem něco vypěstoval, něco vytvořil nebo prožil nebo z toho, co vlastním a co jsem si nahrabal?

Dnes mi to nevyšlo. Nebudu se tím trápit. Spíše mě to nastartuje. Nevadí, zkusím to znovu a ještě znovu. Jsem líný, mám na to právo, ale zítra už ne, mám povinnosti a zodpovědnost. Když se překonáš budeš se cítit silnější.

Honím se za penězi, drahými věcmi, společenským statusem, opájím se mocí. Myslíte, že nutně vaše děti potřebují příval vašich peněz? Nikoliv, potřebují tsunami lásky!!! Třeba chtějí pohladit, možná políbit nebo jen váš zájem, váš úsměv, vaše pochopení a vaše vcítění. Ne darovat chytrý mobil, ale vědět, co je trápí, co je zajímá a co by chtěly?

Třeba takové čtení dětem. Syn špatně čte, ptám se maminky: „Čtete mu někdy“? „Ne, jsem líná“ přiznala se mi. Já si myslím, že je to víc než koupit dítěti módní hračku.