Rád si hraji s písmenky. Skládám z nich své emoce do slovíček. Spojuji své myšlenky do vět. Srovnávám odstavce a uhladím napsané. Někdo se ze svých pocitů vyzpívá, jiný vymaluje, další něco vytesá. Já je vdechuji na papír. Nebo pouštím internetem do éteru. Lítají potom od člověka ke člověku. Není v nich zloba, zášť. Možná můj žár. Je tam naděje a také o tom, jak jsem rád na světě. Možná, že to někomu prospěje. Mám rád sebe, ale i druhé. Čaruji a démony odháním. Někdy i lásku přivábím. Sedni si vedle mě a já tě políbím. Bolest odfouknu a utřu ti slzy. Třeba tě pochopím a dlaně tvé uchopím. Očima tě objímám a pak na tebe vzpomínám.

Spřádám příběhy a oživuji postavy. Píši pravdu, ale někdy také své sny. Jak je svět složitý a přitom krásný. Vidím smutek a radost. Slunce i měsíc. Vše k životu patří. Vezmi si ho do rukou a nenechej se slepě vést. Je přece tvůj!!!!!