Šťastní jsou muži, co si zplodili dcery. Jejich láska je jako od maminky. Jaká? No přece věčná a nesmrtelná. Chlapi, manželky a milenky nás opouští, ale ne dcery a maminky! Když jsem pracoval v nemocnici, tak stařičké tatínky podpíraly většinou jejich padesátileté až sedmdesátileté dcery. Tak silná je jejich láska. Týká se to mužů těch pravých, synů a otců. Stejně silná může být i jejich nenávist.

Včera měla narozeniny má dcera, dnes já. Je to můj nejdražší dárek, který jsem kdy dostal. Slavil jsem ji až do rána. Pořád vzpomínám na písničku od Bon Jovi I´ts My Life, která tehdy byla hitem. Po dvou synech přišla vytoužená dcera. Posílal jsem jí včera do Sýrie, kde je na misi blahopřání. Jako poděkování mi přilítlo obrovské srdce. Dnes mi to oplatila. Říká mi padre (španělsky otec), ale dnes jsem pro ni padříček. Je divoká jako řeka, pomáhá v Iráku, Indii. Tam kde strádají ve válkách nebo v bídě matky s dětmi. Domluví se 7 jazyky. Tu její sílu jsem jí předal ve svých genech, kterou mi předala zase má babička, porodní bába. Pořád se v těch zemích zmítaných konflikty bojím o svou malou blondýnku mezi těmi divochy….