Poděkování dělá divy, radost, zvedne náladu, ocenění, poctu, povzbuzení a další. Jsem dnes sám doma manželka šla při sobotě do práce. Má uzávěrku. Včera na dnešek mi uvařila. My chlapi si někdy myslíme, že to jsou samozřejmosti jako, že nám uvaří, vypere, vyžehlí. Ani nepoděkujeme. Pro pro ženu je to vyjádření vděčnosti za to, že nás nakrmí, upraví a další. Je to pro ni mnohdy víc než nějaké dary ze zlatnictví. Je to důkaz toho, že ji máme rádi, že o nás pečuje a stará se. Tak o tom přemýšlím a vytahuji mobil: „Děkuji Ti za gulášek. Ohromně jsem si pochutnal“. Přiletělo mi: „Děkuji“ a rudé velké srdce. Člověk musí dozrát. Co jsem tím chtěl říci? Ano, bral jsem to dlouho od žen, včetně od maminky, jako běžnou věc, ale čas mě naučil si vážit drobných, ale důležitých věcí. Jako je domov, přítomnost toho druhého, který o nás pečuje a nebojím se říci, že nám slouží. Ano, děkuji i za ty, kteří zatím nedozráli.