Já jsem se mylně domníval, že po revoluci se budou lidé i v nepříznivých podmínkách chovat podle rozumu. Jako důchodce pracuji ještě na zkrácený úvazek ve škole. Ve 3.třídě jako asistent pedagoga a na 2.stupni učím, pokud je nějaký učitel mimo, dějepis a ruský jazyk. V rámci uprchlické vlny k nám do třídy přišla ukrajinská holčička. Je šikovná, ale horší je, jak s ní komunikovat. Nějaký horlivec nám zakázal s nimi mluvit rusky. Protože je to jazyk agresora. Jenže my ukrajinsky neumíme a jak jí chcete vysvětlit potom učivo, když neumí česky? Přitom ukrajinština je s ruštinou navzájem bližší než čeština se slovenštinou! Například mléko se řekne foneticky ukrajinsky „moloko“ a rusky „malako“. Je to jako kdyby po válce zakazovali vyučovat němčinu. Zakazovat řeč je cesta do pekel. Všichni Rusové také invazi netleskají!!! Je to stejné zlo jako komunismus a antikomunismus. Samozřejmě ruskou agresi odsuzuji a holčičce chci pomoct, ale proč házet klacky pod nohy? Cíl je, aby se jako dítě v exilu vzdělávala.