Prší, bručí. Je horko, mrčí. Je zima, tak není teplo. Mladí se neumí chovat, nejsou jako kdysi my. Jsou hašteřiví, jen jejich názor je ten správný a pokud ne, tak jsou schopni odstřihnout i kamaráda. Stěžují si, že je bolí klouby, ale jsou obézní. Za neduhy mohou lékaři. Stěžují si, jak je draho, ale na sobě nešetří. Stačí se projet MHD z jednoho konce města na druhý, nebo si sednout vedle jejich lavičky v parku. Kdo jsou Brumíci? No přece někteří důchodci. V nejvyšší dopravní špičce jezdí si vyřizovat své pochůzky, přitom mají dopoledne volné. Obviňují celý svět. Stáří patří k životu, proto je musíme přijmout. Má to také výhody. Nemusíme se nechat ponižovat v práci i jinde. Dovolit si luxus. Být někdy líný. Říkat do očí pravdu. Mladým nezáviďte jejich svěžest, protože i my jsme si to dopřáli. Pokud se dožijí, tak je čeká to samé. Je to jedna z mála spravedlností na světě. Nemračte se, potlačte svou bolest, závist i nenávist. Odkopněte permanentní blbou náladu, protože vám nezbyde čas se zasmát!!!!