Čím jsem zralejší (starší), tak mám rád v povinnostech i v radostech, ve vztazích, v práci, odpočívání a dalším nějaký řád a odpovědnost. Jak mi přibývají léta, tak zatím necítím, že bych více zapomínal. Možná to přijde později. Mám více času si cvičit mozek. Jsem velmi aktivní člověk. Sportuji, rád komunikuji, baví mě sbírat nové vědomosti, hodně čtu a píšu. Přemýšlím nejen o drahotě. Miluji vědomostní soutěže. Také v televizi jsem si je zkusil. Když někomu něco slíbím, tak se to i se zaťatými zuby snažím splnit. Pokud se mi, ale nechce, tak to řeknu na rovinu a nevymlouvám se. Stejně to každý pozná. Když mi to někdy nevyjde, tak se blbě nevymlouvám, ale omluvím se, posypu si hlavu popelem a přiznám chybu. Ten druhý mě možná nepochopí, ale určitě mi to po nějakém čase odpustí. Nesnáším nezodpovědné lidi. Přiznám se, že jak jsem byl mladší, také jsem takový občas býval. Myslím si, že k tomu musí každý dospět. Časem jsem zjistil, že pokud si člověk plní své sliby a povinnosti, tak má život jednodušší. Méně vyčítání, méně hádek a stresu. Snažím se i méně lhát, protože pravda stejně vyleze najevo a nemusím si pamatovat, jak jsem přesně blafoval. Píši si denně krátkodobé cíle, které se snažím plnit. Když to zvládnu, tak se cítím spokojený. Tomu dávám dnes přednost před prchlivými okamžiky štěstí. Samozřejmě někdy něco nestihnu, tak se snažím to udělat co nejdříve. Své úkoly si stanovím reálné a na co mi síly stačí. To hlavní nakonec. Život se skládá z úspěchů, ale i proher. Důležité je, abychom se z nezdarů nepokakali. Ty patří k životu.  Brát antidepresiva není příjemné. Je nutné si položit otázku: „Stává se to jen mě“? Nikoliv. Rozhlédněte se kolem sebe. Týká se to každého. Hlavně intenzivně prožívejte to příjemné, vzpomínejte na to, udržujte si to v mysli. To druhé, ale vytěsněte. Dejte mu sbohem.