Přišla zima. Ale opět taková podivná. Nesněží, nemrzne. U nás jen občas fouká, svítí slunce a je nad nulou.

Normální zima a vše, co k ní běžně patří či patřilo - sníh, mráz, náledí, tu jaksi v posledních letech neznáme. 
Přesto - samozřejmě sleduji předpovědi počasí. A hodně mne baví výstrahy. Tu, na ledovku chápu, člověk se může lehce a rychle zranit. Ale ty další, no nevím. Jedna z nich minulý  týden - výstraha od meteorologů: bude sněžit a v noci mráz. No - kdyby byl červen, tak je výstraha na místě. Ale v lednu se snad něco podobného běžně očekává, nebo už ne?

Dobrá jsou také upozornění meteorologů s nízkým stupněm nebezpečí - např. zítra se očekává silný vítr s nízkým stupněm nebezpečí. Tak to snad není třeba vydávat výstrahu, ne?

Sníh komplikuje dopravu na mnoha místech v Česku - už téměř zdomácnělá věta. Také patří k zimě. Stejně jako fakt, že silničáři nestíhají nebo jsou překvapeni či rovnou zaskočeni. A co teprve když přijde kalamitní sníh! To už je hotová tragédie, doprava stojí a zodpovědní vysvětlují nevysvětlitelné.

Prostě běžné zimní radovánky. Doprava kolabuje, kamióny blokují, sypače sypou, klouže to.

A většina národa propadá naprosté euforii a vyráží na hory. I tam občas cokoli kolabuje, protože úmysl užít si zimy na horách má prostě kdekdo. Lyže a jede se. V davu ostatních nadšenců se tam pak nejprve hledá parkování, za které se většinou dosti platí. Pak se stojí ve frontě na všelijaké vleky či lanovky, skipasy také nejsou nejlevnější. Pak se vyjede nahoru - a sjede dolů. A zase do fronty.

Pro mne naprosto nepochopitelná aktivita. Obtížný příjezd. Mnohdy dlouhá cesta tam. Pak fronta. Drahá výbava. A pak - nahoru, dolů  A znovu - nahoru, dolů. Na nohou lyže a nepohodlné boty.  Kolem spousta lidí. A vlezlá zima. A sníh.

Lyžování propadl a propadá kdekdo. Je to dokonce povinná sportovní aktivita pro žáky a studenty škol. Nechápu.

Samozřejmě mne také postihl lyžařský kurz - na základní, střední i vysoké škole. A nikdy více.

Když se na  zimní sportovce dívám - v televizi, nikdo by mne nikdy na hory v zimě nedostal - nepřestávám se divit. Nebylo by vám lépe doma - v teple, v klidu, bez front, bez tlačenic, bez lyží?

Pro mne osobně zima znamená proměnu v něco jako medvěda či jakékoli podobné zvíře. Hlavní zásadou je eliminovat pohyb venku, tedy vycházet co nejméně a jen pokud je to nezbytně nutné. Většinu času zůstávat zásadně  vevnitř - jakýkoli teplý nápoj, hodně světel a svíček jako obrana před věčnou tmou a šerem, koukání z okna na krmítko s ptáky. Jakýmkoli zimním sportem jsem zcela nedotčená. Lyže, brusle, ale ani procházky zimní krajinou. Nic.

Nevím, zda to má někdo podobně. V mém okolí nikdo.

Pro mne prostě zima znamená přežít.  A čekat  na léto. Kéž bude jako to loňské.