Před prvním májem připravil pan učitel hudby vystoupení své třídy. Žáci mohli pozvat rodinu a kamarády, abychom si poslechli něco z toho, co se naučili.

Čekalo nás příjemné odpoledne. Pan učitel pěkně sestavil pestrý program, slovem provázel a hru dětí uváděl. Proč hrajeme na hudební nástroje? Je to pro naši radost a o tu se chceme teď s vámi podělit.. Navodil dobrou náladu a s úsměvem pomáhal dětským hráčům odhodit případnou trému.

Střídala se vystoupení na klavír sólo, čtyřručně, s houslemi, se zpěvem, klasika, lidová píseň, píseň z filmu, jazz, zazněla i vlastní skladba mého vnuka Záblesky v odraze. Pan učitel občas žáky doprovázel ve čtyřhře při zpěvu, při jazzu si sedl za bicí. Nádhera.

Bylo první, hodně teplé, téměř letní odpoledne, otevřeným oknem z venku proudila vůně stromů a rozkvetlých keřů. Sluníčko svítilo do koncertní sálu a přispělo ještě více k dobré náladě, která tu panovala.

Jednotlivá vystoupení byla odměňována potleskem, až jsme na konec zatleskali naposled, a to všem vystupujícím na podiu, když se loučili. Ještě poslední úklona a fotka na závěr. Paní ředitelka školy přišla poblahopřát panu učiteli k úspěchu a pochválila celé vystoupení. Poděkovali jsme i my za krásný zážitek.

,,Marně se vlastního osudu ptáš, co dnes či zítra schystá,

představ si že v kapse oříšek máš a ten ti dá moc vyzrát

na ty kdo s cílem zlým chtějí tvou dráhu zkřížit ..“

Zpívala dívenka a zároveň hrála na klavír skladbu z filmu Tři oříšky pro Popelku, pan učitel hrál také.

Přeji všem dětským muzikantům a vůbec všem dětem, aby jim nikdo budoucnost nepokazil.

Náš vnuk si vybral do budoucna hudbu, dnes mu pražská konzervatoř potvrdila přijetí na školu, a tak i jemu přejeme hodně úspěchů.

15.5.2005