O blogu
Moji rodiče byli skvělí lidé,děda s babičkou jedineční,to vím až dnes když na ně mohu už jen zpomínat.Žili jsme všichni společně v domě který postavil děda,babička zdárně pomáhala a začátkem války se stěhovali do svého,zadlužili se ale vše zaplatili.My s bratrem tam prožili krásné dětství a dospívání.Babička byla po odchodu do důchodu jen pro nás,vařila,pekla ,prala.Děda protože byl pekař celáý život při pečení pomáhal,jeho rohlíčky plněné čokoládou,lomnické suchary ,vánočky ,dobrota na kterou nikdy nezapomenu,také psal do sešitu recepty na vaření,ukázka krasopisu,sešitek mám jako svátost,na tom sešitku jsou otištěny jeho ruce tak to přece svátost je.Rodiče pracovali do pozdního odpoledne ale doma byla babička a po příchodu ze školy byl nachystán oběd,rychle jsme napsali úkoly a hurá ven.Za domem byl lesíček,políčko ,hriště,co my se tam nadělali lumpáren,skákali ze stohu,lezli po stromech,hráli fotbal,na schovku,celá parta dětí,občas jsme se poškádlili ale nikdo z dospělých se mezi nás nepletl,věděli že zítra zas budeme kamarády,odřená kolena ošetřila sousedka a nikdo neřešil kdo to zavinil,celá ulice byla jako rodina,nikdo nic nikomu nezáviděl,byla to krása.V létě jsme se koupali v řece,v zimě bruslili na zamrzlém kalu,sáňkovali do tmy.Večer děda vyprávěl byla to černá hodinka a my poslouchali a bylo nám božsky.