Nevím jak vy, ale já mám téměř každý den sen.  Je téměř vždy to na základě skutečností, které se kdysi staly. . Tentokrát mě oslovila fantazie. Tu mám také bohatou. Jsou to většinou minulé příběhy, které se mi moc nepovedly. Možná jakoby nevědomí chtělo chyby napravit a v příštím životě vyvaroval. 

Nevím, proč zrovna dnes se mi zdálo o tom ruském „Napoleonovi“, který chce obnovit velikost Ruska a mocnost Sovětského svazu.  Ani mi není sympatický. Nevím, kde jsme se potkali. Najednou sedíme proti sobě a já plynou ruštinou s ním povídám. Trochu tu řeč ovládám. Vlastním certifikát z Lomonosovy univerzity, fakulty filozofické z ruského jazyka pro cizince. V období coronaviru jsem zaskakoval za kolegy ruštináře, kterří se doma zmítali v horečkách. Nejdřív jsem mu pochválil jeho rodné město Petrohrad. Je opravdu nádherný. Kdepak se na něj hrabe Moskva. Byl jsem jim okouzlen, když jsme tam byli před 15 lety na zájezdě s ruštinářky ze středních škol. 

Povídám mu: „Vladimíre Vladimiroviči, byl jsem na vojně u raket. Zaměřoval jsem je cvičně jako starší mířič do směru, ale jinam. Na Mnichov ve Spolkové republice Německo.  Byl jsem u vás na cvičení. V kazašských stepích jsme vypouštěli rakety, které dopadaly do solných jezer. U nás to nešlo, protože jejich dolet byl až 500 km. 

„Pěkně jsi mě nasral. Hlásil jsem se do vědomostní soutěže „Na lovu“, kde jsem měl předpoklady uspět. Po testech a castingu jsem měl již stanovený termín natáčení. Byl jsem připraven. Soutěžící musí přidat ještě pro diváky nějaký příběh. Já poslal své „střílení“ v poušti. Produkčnímu se to líbilo. Jenže právě v konání natáčení si usmyslíš, že těmi stejnými, ale vylepšenými raketami začneš rozsévat zkázu na Ukrajině. Morduješ lidi i staré a děti. Samozřejmě, že mě kvůli tomu příběhu ze soutěže vyřadili. Ani mi to nesdělili. Několikrát jsemse pokoušel přihlásit. Nic. Mám asi od té doby černý puntík“.

Dívám se na televizi a nevěřím svým očím: „Ty plukovník KGB, sovětské represivní tajné služby, se modlíš za přítomnosti kamer ve chrámu Páně s Moskevským patriarchou, který je v Rusku hlavou pravoslavné církve. Přece vysoký důstojník této zločinné organizace nemohl věřit v Boha. Vím, proč to děláš. Je to propaganda. Tato církev vždy podporovala cara v jeho rozpínavosti. Chceš, aby Ti požehnal ve svém tažení na západ a dobytí ztracených pozic. Doufám, že Bůh, na kterého jsi se ve stáří obrátil Ti ukáže cestu a přestaneš rozsévat zlo. Mladí kluci nemají zbytečně umírat. Mají milovat a dělat děti.