Tato cestopisná knížka dostala jméno podle neznámého zvířete, které se skupina vědců snaží vypátrat v rámci výzkumu přírody v jižní Asii. Dalším cílem jejich dobrodružné cesty je studium života domorodých kmenů, poznání jejich životního stylu a znalostí, které umožňují lidem v pralese přežít. V knížce jsou popsány dvě expedice.

První díl knihy nás zavede do Kamdže, kde se vědcům podaří najít obrázek hledané kozy na výzdobě chrámu, dále několik jejích rohů, zakoupených na tržištích. Protože špičaté rohy údajně odvrací nebezpečí, každý by je chtěl vlastnit a koupit, místní lidé falšují a vyrábějí, přetvářejí tyto rohy z rohů jiných živočichů.

Výprava za tajemným zvířetem, lingem, podobným horské koze se zvláštně zatočenými rohy, za něž se údajně zavěšuje a takto v bezpečí nocuje, je velmi dlouhá a nebezpečná. Čeští etnologové a biologové přitom nasbírají hodně dokumentů o přírodě, přivezou foto i filmový materiál, objeví některé dosud nepopsané druhy.

Prostřednictvím knížky navštívíme Angkor Vat, dílo khmérské architektury z 12. st., unikátní a největší chrámový komplex na světě. Třípatrovou pyramidu bohatě zdobenou reliéfy s náměty hinduistické mytologie a khmerské historie, uctívající boha Višnu.

Angkor Vat byl zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, je symbolem Kambodže a je i na její vlajce, ročně přitahuje víc jak 2 miliony turistů.

Nastoluje se otázka, kde se v džungli vzaly a jak byly přemístěny obrovské kusy kamenů přesně skládaných a ozdobených, uvádí se až 5 milionů tun pískovce, pravděpodobně bylo potřeba 6 tisíc slonů a 300 tisíc dělníků, nejspíš otroků.

Kromě unikátní památky bývalého královského města Angkoru poznáváme i těžký život místních lidí, krutě sužovaných po celá dlouhá léta válkami. První díl knihy nabízí poněkud těžké čtení a načrtne smutný pohled do dějin národa.

Druhá expedice vede do pralesa v indonéské části ostrova Borneo. Vědci zkoumají přírodu, neznámé živočichy a hlavně způsob života místních lidí, Punanů. Dočteme se o jejich nelehkém životě, zdrojích obživy, lovu, zvycích, oděvech, víře, rodině i touze po vymoženostech civilizace, tj. rádiu, hodinkách, trenýrkách, tričkách, případně podprsenkách, ale hlavně lécích. Jsou ohrožováni nemocemi, slabší nepřežívají.

Ke konci výpravy se ocitne ve velmi vážném zdravotním stavu i sám autor knížky, onemocní malárií, členka výpravy onemocní tyfem.

V této zajímavé knize poznáme přírodní kmeny žijící v tropickém deštném pralese, jejich chudobu i jejich bohatství. Chudoba se prohlubuje tím, jak postupuje cizí vyspělá civilizace do hor, těží dřevo a vybírá vše vzácné, co může zpeněžit. Místní lidé jsou nuceni přesídlovat do nížin a jejich bohaté zkušenosti, jak v pralese žít, pomalu pozbývají na významu. Jsou okrádáni o své původní prostředí a svůj původní způsob života.

Po přečtení nezbývá než se zamyslet nad životem lidstva. Potřebujeme hon za ziskem, za bohatstvím, a co je to bohatství? Potřebujeme válčit, co svět světem stojí?

Pro naši představu je v knížce použito mnoha kreseb a fotografií z výpravy, celá grafická úprava knížky je pěkná.