Čtu velmi ráda. Momentálně je za oknem hustá mlha, jak už to v období Dušiček bývá. Okno mi vyplňuje žluté listí bříz a kupodivu se dnes ani nepohne. Mlha a vlhko je bude tížit celé dopoledne. Je ideální čas na knížku, zvláště jsme-li na horách a já mám pořád ještě uvařeno. Betynka spí jako dudek v peřině, neboť včera se zmáchala na loukách tak, že musela obsolvovat pořádnou koupel.

Domek v Irsku, autorky Julie Caplanové, je moje poslední knížka. Dnes jsem ji zavřela a odložila na poličku. Přesto, že mám v rezervě ještě další, které jsem si s sebou na hory přivezla, nevyndám je hned. Vždycky pár dní, než knížku uklidím nebo vrátím, potřebuji o knížce přemýšlet. Z této knížky mám příjemný pocit.

Hlavní postavou je zde Hannah, právnička z Anglie, ta si dá pauzu a odjede na kuchařský kurz do Irska. Krajinu s lidmi i jejich způsob života si postupně zcela zamiluje, rozhodne se tam žít a pokračovat v právnické praxi. Jistěže se zamiluje také ještě do někoho, vždyť je to knížka ze série Romantické útěky, ale červená knihovna to není. Jde o příběh ze života mladých lidí a k životu pořádná láska patří.

Hannah si v Irsku uvědomí, o co všechno v Anglii, v životě ve městě, při cestách jen z kanceláře do bytu a zpět, přicházela, a jak úžasný je venkov. Tato postava je mi hodně sympatická. Její nový život začne mít barvy, které před tím, aniž by si to uvědomovala, postrádal.

Hannah se spřátelí se ostatními účastníky kurzu i s rodinou majitelky. Pomůže ji vyřešit problém se sousedem, což je taková malá detektivní zápletka v závěru. 

,,Neovlivníme to, jak se cítíme, ale je jen na nás, jak budeme reagovat."