Hledala jsem četbu pro 15. téma Čtenářské výzvy 2026 - knížku, v níž důležitou roli hraje počasí. Když v ráji pršelo byla tak jasná volba.

Moc ráda si tuto knížku zopakuji, nikdy mne neomrzí, je pro mne pořád stejná, vynikající knížka vydaná roku 1975.

Knížka je psaná formou deníkových zápisů hlavní postavy, učitelky Lídy. V knize jsou celkem tři sešity zápisů a ..ještě P.S. k sešitu třetímu.

Autorem je muž, překvapilo mne, jak se dokáže dívat a vnímat svět ženskýma očima.

Mám ráda přírodu, dobrodružství, odvahu, překážky i chuť jít svou cestou. I lidi, co nejsou bručouni, ba naopak, mají nápady, milují život a zároveň něco vydrží. Tohle všechno knížka splňuje a ještě mnoho dalšího nabízí mezi řádky.

Novomanželé Petr a Ludmila, filosof a učitelka, jsou krátce po škole a po krátkém zaměstnání v Praze. Ujmou se správcovství ve zchátralém mlýně na Šumavě, opuštěném po 2. sv. válce německými majiteli. Mají představu vybudovat horský penzion s domácím pohostinstvím.

Dům je na samotě, bez vody, bez elektřiny, s rozbitou přístupovou cestou. Přesto se ti dva pustí do vyklízení letitého nepořádku a zařídí si prozatímní bydlení v rámci možností v hlavní místnosti. Nejdříve nechají opravit kamna, aby si uvařili a za studených večerů se ohřáli. Těžkým terénem přijeli v červnu jejich stařičkým autem za pořádného deště a ten už je v horách neopouští.

Pokaždé se však vyčasí a oni nepřestávají žasnout nad krásou Šumavy. Okolní scenérie jim po dešti, za slunečního svitu, všechno strádání bohatě vynahrazují. Krásné jsou popisy okolní přírody, lesů, luk a strání, celého jejich údolí s Liščím mlýnem a ledovým potokem.

Začínají hospodařit, postupně a podle možností se zařizují. Sžívají se s prostředím i s místními obyvateli. Léto rychle uběhne, na ústředí se do zavedení elektriky příliš nehrnou, a přicházejí menší krize.

Ludmila se na samotě po tmě bojí, docházejí peníze. Petr si uvědomuje svou zodpovědnost za jejich situaci, prodá milované auto, navrhuje návrat. Ludmila auto druhý den vykoupí zpět a ústup se zamítá. Vedení pohostinství vysvětluje, proč jim zatím nevěří, a proč by se nikdo nedivil, kdyby odešli. I jiní, co to tu zkusili, to před nimi vzdali. Tak to zas ne, tohle není jejich případ, a pouštějí se do příprav na tuhou šumavskou zimu.

Před tím ještě prožijí nádherný horský podzim, záplavu hub, ale i osobní tragédii. Ludmila potratí, lidé ze vsi vidí sanitku, domyslí si, a posílají do mlýna každý ze svého, co mají, na přilepšenou, aby bylo Lídě brzy dobře.

I dva staříci, fachmani, chodí Petrovi pomáhat s opravami domu. Ve chlívku se zabydlí koza, mají slepice, ty ale odnese liška, na jaře plánují nové, Ludmila dostane pejska, štěňátko.

Zima je krutá, ale přežili. Ludmile málem omrznou nohy, Petr se zraní na pile. Od netěsnícího komína se oheň vyšplhá po trámu a oni málem vyhoří. S pomocí lesních dělníků požár uhasí. Sněhu je tolik, že zůstávají uvězněni doma, mají vyšlapanou jen úzkou cestičku k potoku. Naštěstí mají dost dřeva na topení i zásoby jídla, mráz dosahuje -20°C.

Přichází krásné jaro, na ústředí jim začnou důvěřovat, ledy se pohnou a ze starého mlýna se stává penzion, vysněný Liščí mlýn. Rozsvítí celý dům, jaká krása, voda teče, jednoduše jsou zařízeny hostinské pokoje. Penzion slavnostně otevřou za zvuků lesnické hudby a s množstvím hostů, lidí z okolí.

To je však první a zároveň poslední událost. Brzy se ukáže, že turistické cesty vedou jinudy a že už žádní hosté nepřijdou. Pouze jeden host je v létě navštíví a pak je jim vše jasné. Okresní vedení pohostinství je sice utěšuje, že jim tam občas pošlou lidi na školení nebo školu v přírodě apod. Nápad dobrý, ale jejich vysněná turistická hospoda to prostě nebude.

Ale to nic. Co takhle vybudovat farmu na chov norků? Na potoce by se jim snad mohlo dařit.

Když jsem si knížku koupila, bylo mi přibližně tolik, co hlavním postavám, rozuměla jsem jim a fandila.

S věkem prý v knihách načítáme nový příběh, mně se to zatím nestalo. Ti dva a jejich přístup k životu je mi sympatický i po letech.

,,Obhlédl pátravým pohledem jasnou oblohu a řekl: Ještě dnes večer to spadne, cítím to v kotníku! Hm. Tohle údolí je asi opravdu ráj, ale moc v něm prší."