Knížku jsem přečetla na popud čtenářské výzvy 2025.

Připomněla jsem si tuto klasiku, přenesla se do dětství, zažila trochu napětí i humorných situací. Mark Twain je opravdu dobrý vypravěč a s velkou fantazií kupí další a další neuvěřitelné příhody Huckleberryho Fina.

Chudý chlapec Huck trpí nuzným životem u svého otce alkoholika, je svědkem jeho opileckého řádění, často je bit a zamykán v chatě. Podaří se mu nastrojit vlastní vraždu tak, že na místě zanechá stopy krve ze zabitého prasátka, na sekyru přilepí chomáč svých vlasů a ujede na loďce na řeku Mississippi. V té době uprchne z otroctví i černoch Jim, jenž má být prodán, a oba pak spolu ujíždějí po řece a dlouho žijí celkem spokojeně na voru.

To, co připlave po vodě, se jim hodí a něco i zpeněží ve městě. Huck pomáhá Jimovi v jeho skrývání, plují hlavně v noci, aby nikdo černocha na útěku nenahlásil. Čeká je spousta dobrodružství, např. trvá dlouho, než se zbaví dvou podvodníků, údajného krále a vévody.

Příběh se začne uzavírat, když se Huck dostane na farmu tety Sally, která očekává příjezd chlapce Toma, a Huck, jak už je zvyklý se do všeho zamotat, se za něho prohlásí. Černoch Jim je chycen, uvězněn v domku. Přijíždí tom Sawyer, který je také na chvíli někým jiným, pak chlapci zdlouhavě osvobozují Jima. Tom trvá na všech možných způsobech osvobozování, jaké zná z dobrodružných knih, na konec je při útěku s Jimem k řece  postřelen do lýtka. Jim se přestane skrývat a dobrovolně se vydá, protože pomáhá doktorovi s ošetřováním Toma. Je znovu uvězněn, jenže přijíždí teta Polly. Odhalí se totožnost chlapců, vše dobře dopadne, i to, že Jimovi darovala jeho majitelka před svou smrtí svobodu.

Knížka končí Tomovým návrhem, aby chlapci s Jimem odešli za dobrodružstvím do Teritoria, kde na území, přiděleném jim vládou, žijí indiáni. Huck má obavu, že jeho nalezené peníze táta propil a tudíž s nimi jít nemůže. Dozví se od Toma, že jeho šest tisíc i s úroky je v pořádku uložených ve městě. Jim přidá informaci, že otec je po smrti. Přizná Huckovi, že mrtvý člověk, který za povodně připlul po řece v dřevěné boudě, kterého přikryl a nechtěl, aby se na něj Huck podíval, byl jeho otec.

Celý příběh nám vypráví Huck a končí slovy:

,,Počítám, že nebudu čekat na Toma ani na Jima a poběžím do Teritoria napřed, protože mě teta Sally chce adoptovat a civilizovat mě, a já to nesnáším. Já už to zkusil.“

Na konci jsou připojeny vysvětlivky a slovníček výslovnosti vlastních jmen.

Dětského čtenáře mohou překvapit pasáže o krevní mstě, kdy se lidé navzájem povraždí, nebo že ještě v 19. století mohli bohatí lidé v Americe vlastnit černého otroka a že lidé v rozvášněném davu mohli někoho lynčovat - oběsit nebo jinak usmrtit bez soudu.

I u dětské dobrodružné knížky je o čem přemýšlet.