Mám radost, když zazvoní zvonek. To vím, že k nám někdo jde a hned se rozštěkám se na celé kolo. Pak jdeme otevřít a je tu návštěva.

Včera to byl vnuk. Chodí si k nám přehrávat skladby. My si sedneme a posloucháme. Hraje a hraje, až do večera. Říká, že ho u nás vždycky něco hezkého napadne. Pak mu dáme občerstvení a zamáváme mu u vrátek.

Občas zazvoní i páníčkové s Valdou. Teď naposledy u nás Valda zůstal. Oni jeli na dovolenou a Valda k nám na prázdniny. Běhali jsme na zahrádku, štěkali jsme na sousedova psa a on na nás. Valda byl rád, protože u nich v domě se štěkat nesmí.

Taky štěkám, když zvoní telefon. Naši pracují na zahrádce a telefon zvoní. Vím, že se má do toho mluvit, tak honem začnu štěkat. Oni řeknou, Betynka štěká, zvoní telefon, a už běží. Pochválí mě, hodná Betynka, že nás zavolala.

Akorát mě nechválí, když se pije. Nepiju ráda. Vždycky mi řeknou, Betynko, vodička, a já uteču. Už nevědí, kam by mi misku dali. Docela ráda se napiju v koupelně. Skáču do vany a všechno olizuju. Tak mne lákají do koupelny a misku mám před vanou. Nejvíc mne baví, když jsou na zahrádce květináče, pod nimi je v miskách voda nebo pod truhlíkem. Panička řekne, fuj, to se nepije, tamhle máš misku s vodou.

Taky mne bavilo, když naši dali na bazén plachtu, aby udržela do rána teplou vodu. Na jaře do plachty napršelo a já jsem ji olizovala. Napadalo tam smetí a žlutý pyl, to bylo taky dobré.

Jednou páníček plachtu očistil a nebyla na ní žádná voda. Co se dalo dělat. Natahovala jsem se, ale jen u samého okraje byl proužek vody. Musela jsem se naklonit. Už vím, nemá se to dělat. Spadla jsem po hlavě a začala jsem hrabat. Hrabu dobře. Často se zamotám do deky, že nevím, kudy ven, ale vždycky se vyhrabu.

Hrabala jsem tedy pacičkami, ale ven to nešlo. Klouzalo to a pořád na mě tlačila ta plachta. Ani štěkat jsem nemohla, ale moje panička mě zachránila. Řekla jejda, Bety, natáhla ruce a už mě nesla.

My jsme totiž ten den pekli buřtíky. Maličko mi dali, takže jsem měla žízeň, ale k mým miskám se mi nechtělo. Panička mě dobře zná a jakmile páníček řekl, když jsme šli domů, kde je Betynka, ihned ji napadlo, že jsem u bazénu.

Když už jsem byla mokrá, rovnou mě panička pěkně vykoupala a vyšamponovala a já jsem pak zase řádila v dekách a polštářcích. Páníček se přišel na nás podívat. Říkal, jak je, Bety, a to už nikdy nesmíš. Už jsem těch hrobečků na zahrádce vykopal dost, moc nerad bych to opakoval.

Potom si s paničkou vyprávěli o všech jejich zvířátkách a já přitom usnula.